Všechny aktuality

S návštěvou vyhlídky nad Miličínem neotálejte

aktuality

12.07.2017

Sedmdesát výškových metrů, tři čtvrtě kilometru a čtrnáct zastavení křížové cesty dělí ty, kteří zaparkují před hotelem Česká Sibiř v Miličíně od kaple Utrpení páně na hoře Kalvárii. Zatímco v obci, rozetnuté rušnou komunikací E 55, tepe život, provázený hlukem motorů, nahoře, u osmiboké kaple pod kříži s Kristem a lotry vás čeká klid, „rušený“ jen ševelením stromů.
K vyhlídce vás dovede červená turistická trasa, vedoucí z Tábora do Votic. Od hřbitova až ke kapli se dostanete za zhruba deset minut, a to i se sportovním kočárkem s nafukovacími kolečky, případně na kole. Míjet budete čtrnáct zastavení, které věnovala před první světovou válkou slečna Betty Králíková, miličínská rodačka a toho času učitelka v Českých Budějovicích. Nové kapličky za tři tisíce tehdejších korun nahradily původní, barokní kříže z roku 1814. Ty byly rozesety po obcích nebo památných místech v okolí Miličína, do dneška jich bylo nalezeno dvanáct, obrázek v nice většinou chybí. Zastavení, jež nechala „zřídit“ učitelka Králíková, zdobí výjevy z posledních dnů života Kristova. Výtvarník Miroslav Roubal je v roce 2006 na náklady obce Miličín obnovil.  Okolí kapliček rozkvete hlavně v jarních měsících narcisy a dalšími jarními květinami, během roku kapličky zkrášlují místní květinami umělými.


Na Kalvárii, dříve Vrchu Kalvárii, Vysokém či Holém vrchu byla barokní kaple vystavěná v letech 1747 – 1749 na popud faráře Josefa Nerada. Přesto se traduje pověst o bohaté miličínské rodině, jíž se ztratil malý syn. Při jeho hledání se rodiče obrátili k Bohu a prosili o jeho šťastný návrat. Ve snu se jim zjevil anděl, který jim oznámil, že dítě najdou na hoře Kalvárii. Jak pravil, stalo se. Jako projev vděčnosti dala pak rodina v těch místech postavit a vyzdobit kapli.
Díky informační tabuli Naučné stezky Čeňka Kraupnera, která na Kalvárii vede z Hájkova náměstí, se dozvíte základní fakta o kapli Utrpení páně i o křížové cestě. K odpočinku a meditaci vybízejí lavičky. Aby se před vašima očima otevřel výhled k Táboru a Mladé Vožici, je třeba zůstat stát, případně se „prodrat“ mladými stromky, které před několika lety nahradily vykácené vzrostlé stromy. S návštěvou této vyhlídky doporučuji neotálet, jehličnany i listnáče rychle rostou a za několik málo let výhled zakryjí. A že je na co se koukat – za příznivého počasí dohlédnete k šumavskému Boubínu a ke Kleti v Blanském lese. I za polojasna se před vámi otevře Vožicko a Táborsko, k němuž se jako had vine silnice E 55. Vidět jsou také oba Blaníky. Z jiného úhlu – na Podblanicko – se budete rozhlížet od miličínského lva.

Zajímavý skalní útvar zpopularizoval ve svých Starých pověstech českých Alois Jirásek. Ke kamennému králi zvířat se dostanete, pokud se od kaple necháte dál zhruba dvě stě metrů vést naučnou stezkou Čeňka Kraupnera (na rozcestí lesních cest se dejte doprava). Pokud budete pozorně sledovat les kolem sebe, budete míjet torzo letního divadla a skokanského lyžařského můstku.  Zpátky do obce vás dovede buď pokračování stezky nebo se můžete vrátit stejnou cestou. V tom případě si můžete všímat pozůstatků po těžbě stavebního kamene. Na západním svahu vrcholu byl totiž v roce 1973 otevřen velkolom. Jeho hrana se v roce 1992 zastavila jen 125 metrů od kaple. Jak by to s kaplí, křížovou cestou, vyhlídkou a možná i kamenným lvem dopadlo, kdyby nebyla těžba zastavena, si můžeme domyslet. Pomíjivost věcí a stavů – i to je námět k přemýšlení, až budete sedět na jedné z laviček u kaple, natřené bílou a okrovou barvou, se střechou, svítící červeně k Táboru.


Autorka článku i fotografií: Jana Špačková

Převzato z časopisu Pod Blaníkem 2/2017

 

Autor: Jana Špačková
Kategorie: Tip na výlet
Projekt: Pod Blaníkem
Pod Blaníkem